A jak je to s náboženstvím v Japonsku? Převládá tu především buddhismus a šintoismus. Mnozí Japonci praktikují obě náboženství zároveň. To je dáno tím, že se obě prolínají. Později také začalo do Japonska pronikat křesťanství.
Do Japonska přišel buddhismus z Koreje. V Japonsku jsou rozšířené tři formy buddhistického učení. Jsou jimi zen, amidismus a Ničirenův buddhismus.
Jde o odnož mahájánového buddhismu, který vznikl v 5. století v Číně. Zen prosazuje důležitost nalezení pravdy skrze „probuzení“. Z raného období zenu nepochází žádné písemné záznamy. Zen říká, že každý má povahu Budhy a může ji uskutečnit tím, že bude meditovat a uvažovat o sobě. V Japonsku se se zenem setkáme v japonských klášterech školy Rinzai i školy Sótó.
Amidismus (neboli buddhismus Čisté země) je také větví mahajánového buddhismu. Orientuje se především k Budhovi Amitábhovi. V okamžiku, kdy člověk uvěří v tohoto Budhu, může se zrodit do Čisté země. Stoupenci věří, že svět je v úpadku a že za normálních podmínek nelze nyní dojít k nirváně.
Tento buddhistický proud je založen na učení mnicha Ničerena, který žil v letech 1222 až 1282. Do 20. století byl reprezentován jen školou Ničiren šú. Ve 20. století však vznikl nový proud Ničiren šošú. Ta se hlásí k jednomu z Ničirenových žáků, k Nikkóovi.
Buddhistický oltář se v Japonsku nazývá “butsudan“. Butsudan představuje dřevěnou skřínku s dvířky. Uvnitř se většinou skrývají náboženské předměty, svíčky, kaditelnice, zvonky, gongy atd. V centru bývá nejčastěji umístěná socha Budhy.
Jde o typické japonské náboženství, které nemá narozdíl od světových náboženství ani svého zakladatele, ani svou posvátnou knihu.
Šintoismus spočívá v uctívání přírody a bohů. Je tedy založené na animismu a polytheismu (mnohobožství). Je to jediné náboženství, které vzniklo v Japonsku. Abychom více rozuměli šintoismu, je dobré si rozebrat jeho název. Slovo „šintó“ se skládá ze znaků „šin“ (bůh, duch) a „tó“ (cesta). Název tedy můžeme přeložit jako cestu bohů. V dnešní době toto náboženství vyznává kolem 100 milionů lidí.
Chcete strávit dovolenou či zájezd jinde? Pak zkuste Itálie (Bibione, Rimini) nebo exotiku jménem Seychely.
V Japonsku měl šintoismus své výsadní postavení do 6. století. V této době přišel do Japonska z Koreje buddhismus.
Mezi hlavní artefakty v rodinách šintoistů patří oltář, který se nazývá kamidana. Jde o miniaturu šintoistického chrámu. Většina domácností ji umisťuje na zeď na nějaké tiché a dobře osvětlené místo. Nejčastěji je kamidana orientovaná na východ či na jih.
V Japonsku najdete i křesťanství. To sem začalo pronikat v 16. a 17. století, především se sem dostala katolická větev. Prvním šiřitelem křesťanství v Japonsku byl sv. František Xaverský. Zezačátku se křesťanství šířilo poměrně rychle, ale poté zde byly snahy zastavit jeho rozvoj. Více se začalo prosazovat až v 19. století.
Odhaduje se, že v Japonsku je 1- 3 miliony věřících křesťanů. Toto poměrně velké rozpětí je dáno tím, že mnoho zdejších lidí se hlásí ke křesťanství, ale i k nějakému tradičnímu japonskému náboženství (buddhismus, šintoismus). Synkretiků je v Japonsku skutečně mnoho.